V určité fázi cesty začneš cítit zvláštní věc.
Už víš tolik. Už jsi tolik prožila, pochopila, pročistila. A přesto…něco se nehýbe.

Jakoby jsi už byla téměř u pramene, ale voda se nechce pohnout. A tehdy přichází ten pravý zlom:
Ne skrze další úsilí. Ne skrze hlubší pochopení. Ale skrze něco… zcela prostého.

Schopnost přijmout.
Ne jako slovo.
Jako praxi.

​

Přijmout přítomnost – i když je tichá, matoucí nebo bolestná.
Přijmout tělo – takové, jaké právě je, se vším, co v sobě nese.
Přijmout emoci – ne jako chybu, ale jako bránu.
Přijmout dech – bez snahy ho ovládat, jen být v něm.
Přijmout hlas – tak, jak se vystupuje z hrdla, chvěje se, zní nebo mlčí.

​

Mnoho z nás se roky snažilo být „lepšími“.
Dobrými matkami. Trpělivými partnery. Pozornými průvodci. A tak jsme se naučili rozdávat.
Ale přijímat… to jsme zapomněli. A bez přijetí nemůže proudit láska.
Bez přijetí se naše srdce nikdy necítí doma. Bez přijetí zůstáváme ve věčném napětí.

​

Proto vzniká tento prostor. Prostor, kde nic nemusíš. Kde se nic neopravuje.

Kde se celé tvé Já otevřené, vyplouvajíc ze zvyku tlaku, snahy, boje a strachu proměňuje.
Kde se praxe přijetí, transformace a změna děje…tím, že jsi - učíš se Být.

​

​Poslední měsíce přinášejí silné pohyby v životech mnoha lidí.
Vztahy se lámou. Těla padají do únavy. Mysl kolabuje pod náporem povinností.
Často už není síla hledat další odpovědi, další terapie, další cesty.

​

​Skutečná únava většinou není z toho, co děláme.
Je z toho, že neumíme přestat.

/Článek k tomuto ZDE./

​

Proč vzniká tento posvátný cyklus

​Vnímám ve své praxi opakující se zásadní moment: Lidé neumí zastavit, bojí se potkat se sebou. Mysl jim stále nabízí seznam úkolů. Systém je žene do výkonu i ve chvílích, kdy tělo křičí o klid. 

Strach z nicnedělání je hluboký: "Co když bude málo? Co když je to nedostatečné? Co když ztratím směr?"

​

A pak přichází bolest a nevíme jak ji účinně proměnit. Utíkáme a zase se točím v kolečku bez konce.

​

Znám ten pohyb. Byl i mou cestou. Je čas dovolit si z tohoto vlaku vystoupit.

 

A právě proto se rodí tato setkávání, která promění nás všechny.

​

Jen přítomnost - pozvání pravdy, otevřenost cítit ji, přijmout a proměnit.

​​

Jak probíhají zastavení

​Setkáváme se v pravidelném rytmu, kde hlavním průvodcem je jemný proud hudby, dechu a vědomé přítomnosti. Není potřeba "pracovat na sobě".
Nepůjdeme do hloubkové analýzy ani velkých mentálních procesů.

​

Povede nás:

měkká hudební vlna, která podporuje nervový systém v návratu ke klidu,

pár slov, která se dotknou srdce,

jednoduchá dechová cesta,

jemná práce s tělem v bezpečném prostoru,

Tóny, hlas, zvuky

a především vědomá přítomnost.

​

Budu tu s vámi – držet prostor, být mostem, ale nepovedu vás do výkonu.

Každý bude mít své vlastní tempo, svou vlastní hloubku návratu.

/A čem to vlastně je? V jaké iluzi so točíme? Více v článku ZDE./

​

​

​

Proč cyklus? Proč předplatné?

​Mysl potřebuje oporu.

Jednorázová setkání sice přinesou úlevu, ale často nás mysl příště zastaví:

"Teď nemám čas. Nechce se mi. Udělám to později."

​

Proto nabízím měsíční cykly — bezpečný závazek na čtyři týdny, na 2 měsíce a nebo na čtvrt roku.

 

Tento formát:

pomáhá mysli přijmout nový rytmus,

podporuje tělo v postupném učení bezpečného zastavení,

a vytváří dostatečný rámec, aby mohl začít vnitřní přerod.

​

Cena za měsíc je stanovena tak, aby byla jemnou pilulkou pro mysl.
Není vysoká, aby blokovala vstup. Není nízká, aby mysl neodložila účast jako zbytnou.

Tato energetická výměna umožňuje, aby každý účastník byl zároveň jemně motivován přijít.

 

Proč je to tak léčivé

​Protože v jednoduchosti se otevírá síla, kterou výkon nikdy nevytvoří.

​Když dovolíme tělu jen být, spouští se samoregulační procesy.

Když mysl ztratí úkol, nervový systém si začíná pamatovat klid a otevírá se míru.

Když pustíme tlak na výsledky, začínáme znovu vnímat jemné impulzy života - Sebe, světlo a lásku.

Tato forma práce není "méně" — naopak:
Je to vyšší úroveň léčení.

Jemná, tichá, přesná.
Je to návrat k původnímu klidu, který jsme ztratili v honbě za řešeními.

Je to brána k pravdě, životu bez boje a vyčerpání.

​

Pro koho je setkání určeno

​Pro ty, kdo už nechtějí znovu a znovu nekonečně mentálně zpracovávat.

Pro ty, kdo potřebují zastavit a neví jak.

Pro ty, kteří cítí, že se musí něco změnit a život touží vyplout ze světa utrpení.

Pro ty, kdo chtějí překročit strach z těla, emocí a cítění.

Pro ty, kdo už nechtějí utíkat, ale touží se otevřít životu.

Pro ty, kteří cítí únavu nejen těla, ale i duše.

Pro ty, kdo hledají návrat k jednoduchosti bytí a hojnosti.

 

Je to posvátný transformační prostor pro vás.
Ne pro vaše úkoly.
Ne pro vaše výkony.

Jen pro lásku, TEBE a tvé Světlo.