STRAVA? JAKÁ JE TA PRAVÁ?

Nemalá část života se točí okolo jídla, stravování, toho co jíš, jak jíš, kolik toho jíš. A zda je právě tohle to správné. Zda je to vhodné, zda ti to neublíží, nebo jestli nepřibereš atd. Poměrně veliká část energie, naší pozornosti se zaobírá stravou, přípravou, nákupy a uklízením po vaření atd. Mnoho lidí tímto žije, některé to nebaví, jiný se učí s tím plynout. Vše je v pořádku a součástí cesty ke zjednodušování. Teď slyším mnoho přitakávajících hlasů těch z vás, kteří již zbořili nejedno dogma ohledně stravy a nasedli na vlnu lehkosti.

Dalo by se dlouze o tomto povídat, nakouknout na to jak vyrovnávají naše stravování děti. Kupříkladu, pokud na něm příliš lpíme a hledáme tu správnou cestu, zdravou, tu pravou - prostě řešíme. Budou nám děti, čí partneři ukazovat přesný opak - prostě to vyrovnají. Jak nádherná je tahle hra energií, tohle magické a přitom naprosto dokonalé vyrovnávání polarit.

Nechci zde rozebírat co je a není správné. Vlastně ani nic takového neexistuje. Každý jsme jedinečný a každému "sedí" něco jiného. Nicméně, pokud byste rádi vnesli větší lehkost k tomuto tématu, pozorujte, učte se naslouchat svým myšlenkám. Vše co si byť i v duchu opakujete jsou vaše pravdy: "Tohle nemůžu. Z toho mi bude špatně. To je tučné. To je těžké. Zase jsem toho moc snědl/a. Beztak opět přiberu. To mi sníží vibrace. Tohle a tamto." A život nemá jiný úkol, než následovat vaše energie a zhmotnit vám to.

Co bych ale ráda zmínila je, učit se vnímat z jakého popudu se stravujete. Proč si právě teď jdete dát zákusek? Proč si jdu dát čokoládu? Proč toho jím tolik? Co se za tím vším ukrývá? Co je onou motivací. Je to velmi jemné, ale někde v hloubi najdete pocit prázdnoty, který chce být naplněn. Celý váš život hledá své naplnění. Dává vám zakusit, že něco chybí, nějaká příchuť spokojenosti, nebo uspokojení, radost. A tak se zvyku tělo sebe sama drží v neutěšeném plnění se. Nejde však pouze o jídlo. To, co formuje naše těla jsou také myšlenky. Informace, příběhy, emoce a ani nevíme, že se jimi živíme, polykáme je a neustále přijímáme. Je to neviditelná, byť dosti objemná forma "výživy".

V podstatě to není úplně o tom co jíme (nemyslím samozřejmě extrémy), ale kolik. Pokud však pozornost obrátíte k sobě, samo se vše narovná, bez složitého přemýšlení, kombinování, hlídání se a stresu, který nakonec může být ještě větší, než předtím. Tělo bude nasyceno vaší pozorností a zjistíte brzy, že vám stačí třeba jen 2 jídla denně a ani nemusí být nutně teplá. Nedržte se však žádných předepsaných návodů, ale naslouchejte své jedinečnosti a milujte ji, ctěte.

Není to o popírání, boji a odmítání, ale o vědomém pozorování svých zvyků, svých domnělých potřeb a mechanismů. A jakmile je to odhaleno, vše v životě se tak velmi zlehčí, stane se jednoduchým, snadným a prodchne vaše těla vitalitou a zdravím.

Život je přirozeně velmi prostý. Není třeba se učit další a další metody, techniky, číst různé konspirace, topit se v příbězích druhých a sebe do nich zkusit napasovat. Nicméně i tohle je součástí cesty Lásky.

Hledejte jedno-duchost. Ač mysl zpočátku může jednoduché věci vnímat jako složité, pak to dejte srdci. Jednoduchost je však klíč. Dovolit si nevědět, dovolit si neumět, dovolit si vzdát to a neusilovat.

Prostě být tím, co se právě nyní skrze mne chce projevit. Ať je tím cokoliv.

Celým srdcem objímám a přeji požehnané dny, naplněné moudrostí ducha a ochotou přijímat s odvahou nové.

S požehnáním a láskou,

Samaya