ROZHODNOUT SE PRO SEBE

Požehnaný den milovaní,

zdravím vás v tomto období plném změn a s láskou posílám proud důvěry do všeho,

co se objevuje. Jediné, co máme u sebe vždy je důvěra. Ponořte se do ni a věřte, že ať

Vám život přináší cokoliv, děje se to jenom proto, abychom povolili a zejména si dovolili

zjednodušit. Zjednodušit život sobě a nebát se říci NE tomu, co mne obírá o energii a je

postaveno na strachu, tlaku a přináší mi vyčerpání a únavu.

Jsme zde proto, abychom uspokojili – naplnili ducha tím, co jej oblažuje a přináší mu radost.

A když ne radost, jak si ji představuje mysl, tak alespoň uvolnění, výdech a pocit lehkosti.

Naučili nás usilovat, zahrnout se velikým množstvím práce, abychom „měli“ a získali tak pocit

sebehodnoty a bezpečí. A tak se mysl honí za další a další aktivitou, ve které častokráte nenachází naplnění a ona odmítaná prázdnota je opakovaně přítomná.

A tak nemálo investuje do sebe-uspokojení prostřednictvím věcí, plánů a

hledání tolik postrádaného štěstí. Kouká do budoucnosti a věří, že „až“, pak budu šťastná/ý.

Opakovaně opomíjí, že vše, co hledá je právě nyní a právě teď. Dosažitelné bezpodmínečně a blíže, než se zdá. Že právě to, co se jeví být „prázdné“ je plnější, než plné. Přesně tím, po čem mé nitro tolik touží. Avšak „mazané“ kličky mysli opakovaně nastupují do stejných smyček. A budou i nadále, dokud se nezastavím a neponořím do sebe, abych odhalil/a mechanismy mysli, které mne jako fatamorgána ženou za zdrojem údajné blaženosti mimo skutečnou posvátnost božské lásky, jež

leží přesně na opačné straně mého hledání.

Právě zde vás mysl nebude chtít pustit, najde si mnoho lživých obhajob, aby vám zabránila vejít k Sobě. Požene Vás do vztahů, do představ, do času a vše pod slibem štěstí, které slibuje, že zde naleznete. Pošle falešné zvěstovatele, svede vás z cesty, jen proto, aby vás vyčerpala. Vyčerpala z falešného hledání a vy se konečně vzdali úsilí a utíkání a někde uvnitř sebe zakřičeli: „Já chci být šťastná/ý. Já chci být sám/a sebou. A to za každou cenu.“ Vyslali impuls rozhodnosti a nasedli na proud, jež patří odvážným. Rebelům, kteří mají dost síly pustit se. Vzdát se starého světa iluze, vyšlapaných cest a jistot. Ti, jejichž srdce volá po skutečné svobodě, po světě lehkosti, po „mém“ vlastním světě. Bez tlaku na sebe a druhé. Bez manipulace se sebou, návodů na to, co dělat a nebo nedělat, aby.

Nejsme zde proto, abychom zvítězili, ale abychom žili. Každý kdo tlačí na moc a touží být lepší, než někdo druhý, automaticky hodí sám sebe do neúspěchu a sebeponížení. Pamatujte, že jsme jedno se vším.

A zde se vracím k úvodu. Jediné co máme a je zde stále přítomno je nekonečné pole důvěry. Důvěry v to, že nás život absolutně a bezpodmínečně miluje a jediné, co si přeje, je abychom byli šťastni. Pokud však zapodmínkujeme své štěstí představami, pak se od štěstí vzdalujeme.

Jste Bůh, nic méně než Bůh. Nejste onou trpící, ztracenou představou. Jste Bůh a pole čisté lásky, které nese toto tělo, vyživuje jej a oživuje. Nejste oddělenou entitou, která je sama a Bohem a štěstím opuštěna. Vaše srdce tepe a září tou nejsposvátnější esencí světla a blaženosti. Je TO zde, čekající, než povolíš a obrátíš se z lásky k sobě do Sebe.

A tady, právě tady najdeš vše, co hledáš. A i když se to může jevit zpočátku málo a neuchopitelné, nevzdávej se. A když se zase na chvíli ztratíš, ani tehdy se nevzdávej. Poví-li ti mysl, že už to nemá cenu, pak teprve a o to více sepni touhu po Sobě a rozhodni se žít. Opravdově žít.

Pamatuj, že svět nepotřebuje zachránit, svět potřebuje ty, co jsou živi, svobodní, nepřipoutaní a sami sebou. Ty, co překonali strach ze ztráty, života a smrti. A ještě přesněji ty, co opustili iluzi života a smrti. Svět duality, soudů, srovnávání, boje a závislosti.

A pokud čteš tyto řádky až zde, k těmto finálním slovům, pak věř, že jsi na dobré cestě. Věř sám sobě, životu, který skrze Tebe žije. Světlu, které tě vyživuje. Věř, že jsi Bůh, který vede toto tělo k plnému probuzení do lásky a to svým jedinečným způsobem.

Povol, uvolni se a důvěřuj každému slovu, které z tebe vyjde, důvěřuj svému tichu, vnímej každý pohyb tvého těla, jakoby bylo tím nejposvátnějším vším, co máš. Pečuj o každý pohled tvých očí, obejmi vše, co vidíš a poděkuj, za vše, co slyšíš.

Buď branou vděčnosti, jež miluje lidství, ať je jaké je. Dovol si být soucitem v projevu, mírem a tichem, jež slyší samo sebe.

Já jsem ty a ty jsi Já.

Miluji, miluji a děkuji, děkuji.

Z nitra světla vnitřní lásky,

Samaya

www.vnitrnilaska.cz