Pro Samayu Kefalí vytvořila s hlubokou úctou a láskou Michaela Parida

Zamilujte se

18.08.2017

 

Vzhledem k tomu, že mnoho mnou vkládaných textů obsahuje informace, které jsou plně dostačující, nemám příliš velkou potřebu psát další sdělení, k tomu všemu, co již sdíleno bylo.

 

Nicméně po delší odmlce jsem opět zde. Ač mám za sebou 4 hodiny spánku po návratu z cest, usedám ke psaní. Je milé vnímat, že mé tělo si začíná chrochtat i s tímto krátkým časem odpočinku. Miluji ho :-).

 

Letošní fáze jara, byla hodně živá, mnoho bylo změněno a také mnoho vykonáno.

Byla jsem pracovně poměrně dosti vytížená, až jsem se chvílemi dostávala do stavu, kdy jsem musela intenzivně vyrovnávat deficity osobního klidu a ztišení se.

 

Závěr června byl hektický a bylo nám a stále ještě je sdělováno, řekla bych, že doslova je na nás tlačeno, abychom otočili směr své pozornosti z vnějšku, od těch okolo nás, směrem k sobě. Všude tam, kde nám podvědomí sděluje, že „musíme“ se stále více objevují pocity tlaku, nepříjemných stavů a zejména pak vnitřního boje s tímto požadavkem. Podobně to máme s přesvědčením „měla bych“ a v neposlední řadě, tolik oblíbené „ano, ale ještě udělám tohle a pak…“.

 

A odkládáme sami sebe stále do pozadí vlastních životů. Odmítáme spojení s radostí a zůstáváme ochotně nadále ve sebe-znásilňování a sebe-potlačení. Tyto vnitřní boje vytváří chaos a ztrácíme se sami sobě a tomu, kdo jsme, kudy skutečně vede naše cesta a co je to „naše“, to jedinečné, co si neseme a má být skrze nás sdíleno se Zemí a jejími obyvateli.

 

Téma tohoto času mně navedlo k tomu, abych se plně odpojila od všeho a všech a odcestovala jsem do Řecka. Nic jsem si o cíli své cesty předem nezjišťovala a důvěřovala Duchu a jeho vedení. Naprosto odevzdaná, že nemohu udělat chybu při volbě místa. S důvěrou, v to, že pobyt přinese vše, co potřebuji najít, v sobě poskládat a co naopak bude třeba pustit a uvolnit ze svého života. Jelikož naše Vyšší já je Mistr, ví přesně a jeho vedení bylo a samozřejmě stále je dokonalé.

 

Nechápejte však, že jsme se ocitla na zlatém písku se stříbřitým, průhledným, blankytně modře probarveným mořem, s drinkem a paraplíčkem v něm. Oh, kdepak.

 

Odcestovala jsem s dcerkou na živou, velmi živlovou západní část Řecka, jež odrážela přesně ta témata ve mně, která si žádala léčení a uzdravení. Naprostá dokonalost v každém dni. Díky, Duchu, miluji tvůj humor :-).

 

A protože jsem nebyla sama, má mladší dcera mistrně doplňovala toto místo a nádherně mně vedla spolu se vším, jako dokonalý team.

 

Prvním tématem, které vyplulo z hlubin mého bytí, z hlubokých starých návyků, bylo téma dramatu. Jak silný mechanismus, jak pradávné kořeny tento způsob žití v nás měl (píši v minulém čase, abych přesvědčila svou moudrou innate, že toto už bylo, a dávám s láskou sbohem této své části). Lidé okolo mi ukazovali, že je to v jejich podvědomí snad jediný způsob, jak upoutat na sebe pozornost. Jak navázat spojení s někým vně, abych nemusel cítit, že jsem osamocen.

 

Přijali jsme přesvědčení, že jen když je mi zle, něco mně bolí, nebo mám wooow „maso“ zážitek svůj, či o někom jiném, ocitnu se v poli zájmu a druzí si mně konečně všimnou. Nicméně naše podvědomí, moudrost našeho těla tohle vnímá, jako informaci typu: „Podívej jemu se to líbí, chce drama, tak jo, vytvoříme další“. Tam kde je vaše pozornost, jste i vy. A tak hledáme co se kde děje, rozhlížíme se všude kolem a když tam nic není, ono to přijde, protože už jenom tím, že čekáme, to k sobě voláme. A náš milující vesmírný džin objednávku z lásky k nám splní.

 

Pro lepší pochopení, ještě uvádím, že naprosto stejné je to s potřebou hledat a čistit a zpracovávat témata. Vyhlížet je. Dokud se dennodenně zaobíráte tím, co přijde k čištění, věřte, že to přijde. Vždyť to plně očekáváte. Není nic špatného na tom, když se to objeví, je v pořádku tím projít a vědomě to uvolnit, uvědomit si své tvoření a učinit volbu, zda to takto skutečně chci, či nikoliv.

 

Stejně tak drama, přichází, aby bylo rozpoznáno, uznáno a prožito, nicméně vnímejte, uvědomte si svou předpojatost pro drama. Je to jako droga a mnozí mají pocit, že když nebude drama, život bude nuda a nic se nebude dít. Chtějí akci. A tak tolik nechtěná emoční „údolí“ přicházejí, jelikož si je objednáváte.

 

Kolik z vás touží po radosti a lásce? Každý, úplně každý z vás. A kolik času denně ji dovolujete, aby žila ve vašem životě. Naučili jsme se žít v kruhu povinností. Ale pokud z něj nevystoupíme, tento kruh vytvoří další, stejný kruh další honby s energií „musím“ za zády. Jsme přeci tvůrci. Tvoříme :-).

 

Někteří naopak mají strach z posunu, z nových činů a zejména ze sebe a své síly. A tak ji nevědomě odmítají a smiřují se s malostí. Odkládají svou tvořivou energii a zůstávají v chaosu mysli a pasivitě, protože je to známé a „bezpečné“ pole. Blokují své vnitřní bohatství, dusí jej v sobě a omezují si tak hojnost pozemskou, jež tolik touží, aby jim spadla do klína.

Není potřeba nikterak obrovské činy, postačí začít malými tvořivými kroky. Něco uchopit, uplácat, spojit dohromady, udělat cokoliv, ale důležité je začít. Vystoupit ze zóny komfortu a postavit se strachu čelem. Vzápětí, jakmile se se strachem setkáte zjistíte, že je prázdný. Není. Byla to iluze, o které vás jen přesvědčila vaše mysl.

 

Začněte kráčet a udělejte první malinký krok směrem ke strachu. Poznejte ho a ochutnejte jeho substanci. Je to dobrodružné, není to příšerné. Je to důvod proč tady jsme. Abychom poznali všechny ingredience pozemského života. Abychom všem částem, všem energiím, mohli říct „delicious“ (překlad: delikatesa). Staňte se labužníky všeho, co k vám vstoupí. Tak jak mlaskáte a komentujete jídlo vášnivými slovy nadšení, stejně takto milujte vše, co máte?

Rozčiluje vás něco, nebo někdo ve vašem životě: Oh, jak delicious (delišs). Rozčiluje vás toto anglické slovo? Oh, jak delicious :-)).

 

Vnímejte sami sebe v běžném denním životě.

 

Každý váš den je dokonalou mistrovskou příležitostí k tomu, aby jste se stali naplněnými bytostmi Lásky.

 

A tak, chcete-li radost a lásku, otočte se k sobě a řekněte NE, tomu co musíte, co si myslíte, že musíte. A když pohlédnete blíže, zjistíte, že skutečně toto není potřeba. Nahlédněte na svůj den. Na sebe, jak v něm kráčíte a kolik času věnujete sobě a pocitu radosti a lehkosti? Zlomek? Pak tento zlomek bude stále ve vašem životě, dokud ze zlomku neuděláte celé číslo. Jedničku – jednu hodinu? Wow, pak z toho budou dvě, tři a stane se radostným celý den?

A jak?

 

Začněte dělat co vás baví. Začněte a přidávejte. Řekněte ANO sami sobě. Už nyní. Teď. Zapomeňte na „až potom“. Máte chuť někam jít? Něco říct? Něco změnit? Udělejte to nyní. Bez představ o tom, že to bude těžké, že to nepůjde a že to nemá cenu. Změňte i tato poslední slova na nové přesvědčení: „Vše, pro co se rozhodnu je úspěch. Je tak snadné žít, je tak snadné milovat a ctít sám sebe. Protože Já za to stojím. Já jdu a s odvahou a silou, kterou jsem proměňuji svůj život ve jednu velkolepou, šťastnou a láskou naplněnou existenci. A tak se staň.“

 

Miluji Vás a miluji sebe. A ač se učím pracovat s foťákem a kamerou, i přesto vkládám video z mořského břehu, aby jste ochutnali esenci pobřeží Egejského moře s jeho živly a pár fotografíí několika mých částí. Miluji i tuto svou část, která se učí a s láskou ji sdílím.

 

S hlubokou úctou, požehnáním a přáním nádherného léta,

 

Vlaďka Samaya

Sdílej na facebooku
Please reload

Nejnovější
Please reload

Kategorie
Archiv
Please reload

šipka modrá 2.png