Pro Samayu Kefalí vytvořila s hlubokou úctou a láskou Michaela Parida

Přepis limbického otisku

Do odvolání se nekonají terapie přepisu limbického otisku. V záložce Meditace zdarma, naleznete 8 meditací s tímto terapeutickým nástrojem. Určitě doporučuji.

Děkuji za pochopení a jsem s láskou. Samaya

 

Přepis limbického otisku, je hluboká řízená meditace, během které můžeš projít procesem přepisu svého podvědomého záznamu a napsat tak svůj život nově, dle tvých vlastních představ. Tento prožitek poté změní tvůj život, tvé podvědomé reakce a uvolní staré mechanismy způsobů tvého žití. Tvé emoční tělo začne pracovat v mnohem harmoničtějším módu a lidé ve tvém životě změní přístupy k tobě. A tímto tvá realita započne výrazně láskyplnější existenci.

Níže přikládám článek, v němž jsou popsány významy slova limbický....

Těším se na společná setkání s vámi. 

S láskou, 

Samaya Kefalí

Než si řekneme, co je to limbický otisk, povím vám nejdříve, co je to limbický systém. Limbický systém či také limbická kůra je označení odvozené ze slova„limbus“ – límec. Tento „límec“ je část mozkové tkáně, která se v průběhu embryonálního vývoje vytváří kolem základů mozkového kmene. Limbický systém je velmi komplexní a dosud jen zčásti vědecky probádané komplexní uskupení mozkových struktur člověka.

Náš limbický systém se o nás staral tak, aby řídil reakce vedoucí k přežití jedince a také i rodu. A stejně tak pracoval na tom, aby nás k určitým činnostem motivoval. A PŘEDEVŠÍM ABY PROŽÍVAL, DEKÓDOVAL A ZAPISOVAL VŠECHNY EMOCE A UDÁLOSTI, KTERÉ SE NÁM KDY STALY.Limbický systém jako takový se sestává ze čtyř korových oblastí, z nichž nejznámější je hipokampus a z podkorových oblastí, z nichž nejdůležitější pro náš výklad limbického systému a limbického otisku je tzv. amygdala.

V raných stádiích vývoje našich mozků ještě nefungoval náš mozek tak, jak ho vnímáme dnes. Proto chceme-li se uzdravit, potřebujeme nahlížet na věci kolem sebe jinak, než jsme zvyklí. Naše vnímání reality bylo naprosto odlišné. V dobách, které nás utváří nejvíce a nejsilněji, si nepamatujeme zážitky formou myšlenek, ale spíše formou pocitů. A právě limbický systém byl tou naší částí, která všechny vjemy zpracovávala a na základě akcí volila reakce. Každou jedinou reakci si ukládala do své paměti stejně pečlivě, jako se data zapisují na harddisk počítače. Všechno, co jsme v raných stádiích svých životů prožili, máme v sobě zapsáno. Vzpomínky nezmizely, jen jsme díky zrání našich mozků a díky výchově, které se nám dostalo, zapomněli, jak máme na tyto vzpomínky nahlížet. Chcete-li si vzpomenout na vše z dob vašeho dětství, je potřeba se vrátit v čase a dívat se na vše z jiného úhlu pohledu, a to z toho, který jsme používali v době, kdy k události došlo. Podle mě je bláhové myslet si, že pokud si nemůžeme vzpomenout na rané vzpomínky našich životů, že si je nepamatujeme, že na nás neměly vliv. Podle mě je takový přístup stejný, jako tvrzení, že neexistuje třeba elektřina či elektromagnetické pole, když je nevidíme.

„ŽÁDNÝ PROBLÉM SE NEVYŘEŠÍ NA ÚROVNI, NA KTERÉ SE VYSKYTL.
ABYCHOM NALEZLI ŘEŠENÍ, MUSÍME VYSTOUPIT NA VYŠŠÍ ÚROVEŇ.“

Carl Gustav Jung

 

LIMBICKÝ OTISK

Limbický otisk je, jak název napovídá, takový záznam, otisk, v našem limbickém systému. Je to neuronová cesta v mozku, kudy v dospělosti proudí vzruchy již automaticky a spouští následně chtěné i nechtěné reakce v závislosti na tom, jaké cesty byly v dětství nastaveny. Abyste si to uměly lépe představit: představte si člověka jako počítač. Pak limbický systém plní roli operačního systému a limbický otisk není nic jiného, než nastavení takového systému. Své základní nastavení neznáme a velmi často nás ani nenapadne, že bychom ho měli zkoumat.Nebo že vůbec něco takového existuje. Naštěstí se doba mění a čím dál více lidí se zabývá otázkami, které by nás ještě nedávno ani nenapadly. A tady právě přichází ke slovu na limbický otisk a jeho obsah, protože PRÁVĚ LIMBICKÝ OTISK MŮŽE BÝT TOU KLÍČOVOU ODPOVĚDÍ NA OTÁZKU, PROČ SE ČLOVĚKU URČITÁ VĚC NEDAŘÍ, I KDYŽ SE SNAŽÍ, CO MU SÍLY STAČÍ.

A jak vlastně limbický otisk vzniká? Prvotní otisky vznikají již při samotném početí (a ještě dříve), protože už zde vznikají základy pro zápisy v limbickém systému.Způsob, jakým je dítě počato, je jeho prvním otiskem. Další otisky, nastavení získává dítě během svého prenatálního vývoje v matčině děloze. Velmi silným otiskem je samozřejmě porod, akt zrození a přivítání dítěte na tomto světě, dále raná stádia novorozence, kojence a batolete. Nemalou roli mají i otisky z období předškolního a dětského školního věku, následně otisky z období puberty a dospívání. Jejich intenzita a důležitost se různí člověk od člověka, aleZA SEBE BYCH SI DOVOLILA TVRDIT, ŽE NEJSILNĚJŠÍ OTISKY A NASTAVENÍ JSOU PRÁVĚ Z RANÝCH STÁDIÍ NAŠEHO ŽIVOTA, A TO Z OBDOBÍ PŘED NAŠÍM POČETÍM AŽ DO DOBY 3 AŽ 6 LET. Váhu mají i takové události z pozdějších let, které pro nás byly velmi emocionální, a to zejména negativně, ale samozřejmě i pozitivně.

Pokud se zážitky v těchto etapách, zejména pak v období do batolecího věku 3 let a do dětského školního věku okolo 6 let vytváří laskavě, v bezpečí, harmonii a s ohledem na přirozené potřeby děťátka, pak má jedinec do života velmi kvalitní základy, o něž se může v budoucnosti opřít. Bohužel nejsme vždy počati jako výsledek velké lásky našich rodičů, někteří z nás se rodí jako „omyly“ či „nehody“, jako ti, co tu neměli být. Někteří se rodí, aby zakryli prázdnotu v Duších svých rodičů či v jejich partnerství. Někteří přežijí tak tak, někteří to vzdají. Někteří mají to štěstí, že se narodí z velké lásky. To všechno si pamatujeme. To vše si naše Duše prožila. Je jedno, že pro to neměla slova. Měla ale srdce, které cítilo a bylo v tu chvíli vědomé a přítomné dané události. Třeba já jsem takový „omyl“. Dítě, které tady nemělo být. Když mi byly asi tak 4 roky, hodně jsem opakovala tohle: „neměla jsem se vůbec narodit, stejně mě vyměnili v porodnici, zkazila jsem vám život“. Kde jsem na tom byla?? Byla jsem opravdu tak pomatené dítě, které nevědělo, co mluví, nebo jsem „jen“ cítila, co se tehdy dělo? Ve jménu vědy a psychologie si nic nemůžu pamatovat, takže jsem měla být v klidu, když to tedy nic neznamenalo. Tak proč se mi celý život opakovaly věci, které byly tak podobné těmhle situacím? Proč lidé, kteří se narodili sekcí po uměle zastaveném přirozeném porodu, mají pocit, že pokaždé, když něco chtějí, tak to nejde? Nebo proč lidé, které tahali ven násilím zvonem či pumpou, jen aby se stihl termín porodu podle průkazky, mají pocit, jako by něco nedokončili, jako by je okolí do něčeho stále nutilo? Ve svém Životě jsem si uvědomila a stále se setkávám s tím, jak hluboce nás naše rané prožitky ovlivňují na mnoho let dopředu a jak stále a dokola opakujeme ty stejné vzorce, které jsme si kdysi osvojili v těchto důležitých chvílích svého Života.

„SVOBODNÁ DUŠE JE VZÁCNÁ, ALE POZNÁŠ, KDYŽ JI UVIDÍŠ,
PROTOŽE SE BUDEŠ PROSTĚ CÍTIT DOBŘE, VELMI DOBŘE, KDYŽ JSI POBLÍŽ, NEBO S NÍ.“

Charles Bukowski

Každá lidská bytost přichází na tento svět s jedinečnými dary a talenty. Události, které prožíváme od našeho početí, nám ale dost často způsobují bolest, traumata a způsobují zamrznutí našich emocí a vývojových funkcí, byť se navenek naše životní a motorické funkce zdají v pořádku. To nejhlavnější, co se nám děje, je ale méně viditelné. Pokud jsme zrozeni a vychováváni s láskou, máme možnost žít svůj život plně a radostně, s láskou a pokorou. Máme možnost naplňovat a rozvíjet své talenty a dispozice a tím si vytvářet život, který nám prospívá, který nás baví a naplňuje. Naše základní potřeby bezpečí, lásky, seberealizace a sociálních vztahů jsou naplněny a tudíž v běžném životě umíme žít bez potřeby hledat naplnění těchto potřeb pomocí náhražek, závislostí a činností, které nám neprospívají. Určité míře zranění se nejspíš nelze vyhnout, protože prožívané okolnosti si můžeme vyložit různě v závislosti na povaze a dispozicích člověka. Nicméně projít si svou paměťovou stopu, svůj limbický otisk už třeba na základní či střední škole, by podle mě bylo daleko přínosnější, než se učit třeba o bitvě na Bílé hoře. Uvědoměním si svého limbického otisku získáme velkou moc změnit vše, co nám v našich životech neslouží, co nám nevyhovuje. A přeměnit to v něco nového, radostného a laskavého, co nás bude bavit a naplňovat.

 „ČÍ TO BYL BLÁZNIVÝ NÁPAD, ŽE BYCHOM MĚLI VĚDĚT, JAK ŽÍT?
Ví snad strom, jak růst?
Ví mrak, jak plout?
Ví vítr, kde foukat?
Ví cesta, že někam vede?
Nemusíte mít ponětí o tom, jak žít,
JEN ROZPOZNEJTE, ŽE JSTE ŽIVOT A ŽIVOT PROSTĚ JEN JE.“

Mooji

Celý život něco jsem hledala, čekala jsem na různé „AHA“ momenty, na stav blaženosti, na odpovědi a na smysl toho všeho. Dneska už vím, že práce na sobě a nalezení toho, co hledáme, není cíl, ale je to cesta, styl života. Ano, dá se dojít do bodu, kdy ucítíte všeprostupující Lásku, pokoru a vděčnost Životu za vše, co vám dal, ale i vzal. Věcí, které mi Život vzal, si vážím stejně jako těch, které mi dal. Každá z nich mi totiž pomohla a pomáhá na cestě ke mně samé, na cestě Domů. A jaká je má zkušenost s přepisem limbického otisku? Nepopsatelná. Představte si, že dostanete druhou šanci se narodit. Představte si, že jste celý život zvyklé chodit po cestě, která je samá propast, kterým se musíte vyhýbat, nebo vám znemožňují dostat se dál. Představte si, že jste celý život zavřené v bublině, která je okolo vás, vidíte okolní svět, přejete si na něho sáhnout, ucítit ten vítr, co vane venku, dotknout se těch krásných květin, smějících se tváří. Představte si most, který víte, že vede do krásných končin a jediné, co musíte udělat je přejít ho, ale brání Vám v tom díra uprostřed mostu. Cítíte tu touhu? Tu touhu Duše, která je lapena ve vězení, ale chce ven? Věřím, že přepis limbického otisku je tím, co zasype naše propasti, aby tam, kde byly díry, byly najednou krásné cesty. Věřím, že onen přepis je tou možností nechat už konečně prasknout onu ochrannou bublinu kolem sebe a vylézt ven do živého světa. Že on je tím, který vyšle armádu stavařů k našim mostům, aby opravil a vytvořil cesty a mosty tam, kde předtím nebylo nic. Přepis vám ukáže dveře tam, kde před tím byly jen zdi. Dovolí vám cítit radost, Lásku, život a přijetí sebe sama. Dovolí vám cítit se blaženě, i když pro to zdánlivě nemáte důvod. Dovolí vám žít, milovat se a milovat a prostě JEN BÝT. A dá vám i nadhled ve chvílích, kdy byste se svým starým já propadali do beznaděje, lítosti či smutku. Protože Život nemusí být utrpení. Protože Život prostě je a klidně může být takový, jaký chcete.

www.myjsmetvurci.cz

Všechny mnou tvořené meditace vycházejí z vědomého a energetického principu přepisu limbického otisku. Přehled pořádaných seminářů, přičemž v každém je minimálně jedna hluboká meditace naleznete v záložce SEMINÁŘE.

Přepis limbického otisku je možné absolvovat také individuálně. Více k osobní terapii ZDE.