INDIE: NÁVRAT K TĚLU, ZEMI A PROSTOTĚ BYTÍ

Když člověk ze středu Evropy vstoupí do Indie, není to jen cesta přes kontinenty. Je to především cesta přes vrstvy vlastní mysli.

Naše česká duše byla po generace formována světem, kde bezpečí znamenalo kontrolu. Byli jsme vychováváni ve strachu, že kdybychom povolili, přijde bolest — ať už pod přísnou rukou autorit, nebo pod strachem falešné ochrany, který nás učil mít obavy, raději se neotevírat, raději nemít hlad, žízeň, nedostatek. Strach se stal tichým podtextem, který nám vymezoval, jak cítit své tělo, jak důvěřovat jeho signálům, jak vůbec být.

Indie však toto všechno jemně, a přitom velmi důrazně, rozplétá.

Tam, kde se naše kultura zacyklila v myšlení, plánování a kontrole budoucnosti, tam je Indie kotvou přítomného okamžiku. Pro většinu tamních lidí je přítomnost prostě jediným reálným místem, kde lze být. Není čas na přemýšlení o zítřku, protože skutečnost dneška je natolik živá a syrová, že pohltí vše a žití v čase je téměř nemožné.

A právě v tom tkví její dar pro nás: stáhnout nás z úrovně mysli zpět do těla.

Panchakarma — prastarý ayurvédský léčebný proces, který tam absolvujeme — nás nevede pouze k detoxikaci a harmonizaci orgánů. Vede nás především k navázání ztraceného spojení s vlastním tělem. Skrze teplé oleje, ukotvené doteky terapeutů, hluboké ošetření vnitřních orgánů, dech i pohyb, se začínáme opět cítit. Tělo je zde probouzeno, konečně aktivováno k cítění. K vědomí toho, že je zde také. Vracíme se domů — ne do konceptu, ale do života samotného.

Indie nás zároveň konfrontuje s mužskou polaritou v nás. S tím, co jsme mnozí potlačili, abychom byli přijatelní, jemní, hodní. Její ruch, její miliony mužských tváří, její přímá energie nás jemně staví tváří v tvář vlastním hranicím, síle, zodpovědnosti a odvaze zůstat v sobě pevní.

Potkáte se zde s ruchem vlastní mysli a právě skrze zvuky a živost prostoru Indie, začíná myšlenkový svět dostávat příležitost kolabovat. Vzdává se a rozpoznává, že zde nelze žít tak, jak jsme se to my Evropané naučili. Indie vás učí pustit kontrolu a dovolit pozornosti "spadnout" do srdce. Láska a péče všech přítomných vás otevírá schopnosti opět cítit, milovat a důvěřovat.

Ano "důvěra" je nesmírně živou hybnou silou Indie.

A když cesta pokračuje do Himalájí, přichází další vrstva zázraku. Tam, vysoko v horách, kde se země dotýká nebe, se duše znovu rozpíná. Ne proto, aby se vznesla, ale aby dosedla — pevněji, klidněji, pokorněji. V prostotě vesnických domků, v tichu horského vzduchu, v očích obyvatel, kteří se dívají přímo a jednoduše, se znovu potkáváme s něčím, co jsme dlouho hledali: s vnitřní prostorností a pravdivostí bytí.

Indie je pro naši mentalitu zrcadlem. Ne nutně pohodlným, ale hluboce léčivým. Je to zrcadlo, které říká: "Nemusíš vědět, nemusíš plánovat, nemusíš mít všechno pod kontrolou. Stačí být. Stačí dýchat. Stačí se znovu dotknout života ve své syrovosti."

A právě proto se na tyto cesty vydáváme. Abychom se pustili starých programů, dovolili tělu mluvit, srdci dýchat a duši zářit v její přirozené velikosti.

Díky Bože, díky beloved India za dar probuzení a zrození do Sebe.

A pokud byste ráda se v tomto roce přidali k nám, neváhejte.

S láskou a podaným srdcem,

Samaya a Adian

www.vnitrnilaska.cz