top of page

CESTA POCHOPENÍ A OTEVŘENOSTI - sdílení jedné z vás





Milá Samayko,

píšu ti, protože se potřebuju prosím s něčím poradit. Budu se snažit být stručná a napsat to výstižně .

Když se něco děje mně, např někdo na mě křičí, něco já vnímám jako nepříjemné, tak už mi jde se do toho uvolnit... zatím teda věta "Neděje se vůbec nic" mi úplně nejde, ale říkám si větu: "Neděje se to tak doslova, jak mi to teď našeptává mysl" a tím se uvolním postupně z mysli a jdu k sobě... a to už cítím že je vyhráno, najednou jsem už v pozorovateli a vnímám ty proudy emocí, jak jsem ti psala minule, že se mi ukazuje, že mám v sobě emoční síť a vše to jen tou sítí proplouvá a já si to dovoluju cítit. Až mi to někdy přijde divný, není to třeba příjemný, asi jako kdybych ochutnávala pepř, ale nijak se tomu nebráním ... jakoby ochutnávám život a dovolím si nehodnotit, že je to hořký a tím pádem špatný.

Jenže pak se mi dějí situace, kde se třeba křičí na někoho jiného. Nejvíc ty situace mám s manželem, má toho teď moc v práci a je stále napružený, takže když pak holky třeba neposlouchají- např. loudají se s převlékáním nebo se vztekají a pod., tak vybuchuje a já vnímám, jako že je slovně napadá, cítím z něj tu zlost a frustraci.


Nejde mi to jen pozorovat, že se nic neděje. Když je to jen trošku, tak se snažím to jen pozorovat, ale když to už jde přes nějakou asi mou hranici, tak mám tendence holky bránit. Uvědomuju si, že je to tím, že jsem byla v dětství šikanovaná a i rodiči dost mlácená, takže se nemohu na to jen dívat a chci je chránit. Došlo mi ale, že tím to celé posiluju, že jsem v těch "mracích" a ne jako slunce, které svítí na vše a nehodnotí a tím posiluju zase mraky. Vnímám vlastně nás všechny jako oběti, manžela jako oběť té své frustrace, dcerku jako oběť toho křičení a mě jako oběť celé té situace, mé minulosti.


Říká se mi, že kdybych uměla se víc uvolnit do světla v sobě, že pak bych posílila světlo i v manželovi a i v dcerce a nálepka oběti se sloupne.... ale je to pro mě hodně těžké, ... nezasahuju teda jako že proti manželovi, ale mám tendenci jako tu situaci uhladit, aby nebyla tak vyostřená, podpořit slovně oba, ale cítím, že to dělám už z pozice toho, jako že to potřebuju změnit, aby se to nedělo, protože mi to nedělá dobře a takhle křičet a vylívat si frustraci na někoho se nemá .

Kde je prosím hranice, kdy do nějaké situace zasáhnout?


Stále vnímám, že už když do toho zasáhnu, tak je to protože to jako nechci vidět - hodně mi to to dětství připomíná, mou bezmoc a že se mě se nikdo nezastal a byla jsem v tom sama.

Pouštěla jsem si tu tvou meditaci- "Neděje se vůbec nic"- hodně mi pomáhá, uvědomila jsem si u ní a cítila velkou zlost až nenávist k taťkovi (vzpomněla jsem si na jednu situaci, kdy mě skopal ze schodů), který se tak "zle" projevoval... a dovolila jsem si to nechat vytéct, úplně jsem viděla, jak z té mé sítě vytéká černý dehet, hustá nějaká energie... myslíš, že když tohle uvolním, tak se mi přestanou dít i ty situace venku, že nebudu tak na ně háklivá a tím budu situace mezi manželem a dcerkou víc přijímat, .... nebudu zasahovat, protože to je mezi manželem a dcerkou a já si toho nemám všímat?


Snad jsem to písla srozumitelně, škoda, že na webinářích se mi zatím nepodařilo být živě. Zatím jsem dokoukala komplet první a těším se na druhý, třeba jsi už tam odpovídala na podobný dotaz, uvidím .


Děkuju ti moc za odpověď. Přijde mi, že i těch situací přibylo, jak tu máme ty obrazy, podle mě to vytahuje vše moje nezpracované na světlo, co má být už pryč . Takže to i tak beru, jen mám někdy opravdu strach, aby ta manželova reakce moc nepřerostla a fakt nebylo dětem ublíženo a já bych to jako dovolila a jen se na to koukala.


Měj se moc hezky, přeju ti krásný sluníčkový den.


...Než Samaya odepsala, přišel další e-mail...to je kouzlo vypsání se...je to dokonalá medicína.


Milá Samayko,

už ti zase píšu a rovnou na začátku mooooooooc děkuju, možná se ptáš za co ti děkuju, tak ti to hned vysvětlím .

Včera jsem ti psala prosbu o radu, jak jednat, když manžel křičí na naši malou, kde je hranice, kdy mám zasáhnout a kdy ne.... Jako na zavolanou malá onemocněla, ale práce manžela nepočká, tak tu vznikl pěkný přetlak a nabízely se krásné situace. Už včera po ranní meditaci jsem cítila, že se cítím trochu jinak, neměla jsem silný pocit, že musím hned zasahovat, ale kouzlo se událo dneska ráno.


Zase jsem cítila, že si mám poslechnou tu tvou meditaci - Neděje se vůbec nic a začal se mi znova odvíjet příběh, jak mě taťka skopal ze schodů, ale už jsem necítila žádný vztek a nenávist k taťkovi, byla jsem pod těma schodama, už jsem se necítila tolik jako že mi bylo ublíženo (asi jak mi včera vytekla ta černá divná energie z emoční sítě). A řeklo se mi, co by mi teď pomohlo?


Napadlo mě, že já sama - měla jsem totiž dva pocity - cítila jsem, že jsem pod schodama, ale zároveň jsem se na sebe dívala a ta nahoře najednou byla jen tím světlem, nijak do ničeho nezasahovala, jen svítila a to jsem potřebovala a přišlo to kouzlo nebo víc kouzel.


Já po schodama jsem se začala napřimovat do své síly, jako kdyby se nafukovala nějaká figurka/moje tělo, figurka byla ukotvená a zároveň uvolněná, lehká a zářící- úplně jsem cítila, jak se mi vrací síla a moc... to bylo kouzlo č.1, jakmile jsem byla rozzářená, tak jsem zacítila k taťkovi tak silný pocit soucitu a lásky, žádné na něj naštvání nebo něco podobného nebo pocit ublížení, jako že tohle mi dělat neměl... a řeklo se mi, něco ve smyslu, že to byla jen vlna jeho frustrace, ale která se mnou nesouvisí, moji sílu a sebe-hodnotu nijak neovlivní a ani moji lásku k němu... a pak přišlo kouzlo č.3. Jak jsem tak zářila, tak mě taťka konečně UVIDĚL, protože jak byl v emocích a já nesvítila, tak si ani nevšiml co dělá ... cítila jsem i jeho jako uvědomění, že tohle dělat nechce a už se taky začal rozzařovat do plné síly a oba jsme měli otevřené srdce.... meditace končila a já si říkala, co asi dneska přijde za výzvy a už za pár minut tu byla první situace, dcerka se nechtěla oblíkat a manžel na ni nastoupil s klasickým chováním.


Vůbec jsem neměla chuť zasahovat, jednak proto, že to bylo něco jen mezi nimi a taky jsem vůbec necítila, že by byla malá nějaká oběť... jen jsem to pozorovala, ani mi neběžely nějaké proudy emocí, ale rovnou jsem se rozzářila víc a víc (jako kdyby ta situace spíš rovnou spustila větší rozzařování, dělo se to samo) a cítila se jako v té meditaci. Byla jsem jen plně u sebe a cítila se naplněná maxi světlem, žádné špatné emoce neprobíhaly a měnilo to ihned tu situaci. Dcerce jako kdyby došlo, že to taťka myslí vážně a začala se oblíkat, koukala na mě, ale neběžela ke mně jako vždy s brekem, jako že jí taťka ubližuje, měla jsem pocit, že cítila ode mě podporu, ale i takovou jakoby autoritu, že i já bych ráda, aby se oblíkla... no a manžel, jak jsem nereagovala zachraňováním, tak se vyklidnil během pár vteřin.... no přišlo mi, jako kdybych díky mému světlu lásky a síly obnovila pocit síly i v nich, nebyl tu tedy nikdo obětí nějakých nepříjemných okolností a byl tu cítit MÍR a LÁSKA.


Pak druhá malá nechtěla pít a trucovala a já si jen lehce uvědomila to své světlo ve mně a ani jsem nic neřekla a už pila a byla ok.


Asi jsem si to nějak tou meditací v sobě aktivovala či co, protože jsem se plně propojila s tím světlem, byla jím, víc než tělem. Vlastně teď fakt vím, že jsem hlavně to světlo, je lehké, jako kdyby to nebylo nic a zároveň tak silné, jako kdyby to bylo všechno a jak jsem nalitá plně v těle, tak i s tou energií tělo dneska funguje... situace a všechno jakoby vykonává z jiné úrovně bytí, no nevím jak to napsat, je mi báječně lehce a přitom ukotveně a pevně.


Jak jsem ti psala, že mám 2 hlavní dary duše - 1. soucit a druhý sílu, tak je dneska opravdu cítím v sobě probuzené, jako kdybych to byla konečně plně já. Pak mám vedlejší pravdu a tvůrce, vše to tak do sebe zapadá, mám radost.


Jejda chtěla jsem napsat jen krátce a už je z toho román, tak už končím a ještě jednou moc děkuju za vše, tvé meditace, vedení, obrazy, jejich poselství i kouzelné esence ... a děkuju i sobě, že jsem na to přišla a uvolnila se z mraků do světla.


Těším se, že si tě dneska konečně pustím- dojde na záznam 2.webináře.

Měj se krásně, přeju ti nádherné dny.


S Láskou

A.

52 zobrazení

Commentaires


bottom of page